Naše Jablonecko Regionální zpravodajství
Krkonošský národní park patří s více než 12 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky v Evropě, možná i na celém světě. Při takto vysoké návštěvnosti je na místě si před začínající letní sezónou připomenout, že hlavním pravidlem při návštěvě hor by měl být respekt. Jednak respekt návštěvníků k výjimečné přírodě národního parku, dále respekt návštěvníků mezi sebou a v neposlední řadě respekt návštěvníků k zákonům a pravidlům platným pro území národního parku, která jsou nastavena právě s cílem uchovat zdejší krásnou přírodu.
„Jednou z hlavních výzev Krkonoš je zvládání masového turismu. Naším cílem není návštěvnost omezovat, ale usměrňovat ji tak, aby si lidé mohli hory užívat a zároveň nebyla ohrožena jejich jedinečná příroda. Respekt k pravidlům národního parku je základním předpokladem, aby Krkonoše zůstaly místem mimořádných zážitků i v budoucnu,“ řekl ředitel Správy Krkonošského národního parku Petr Moravec.
Na některých místech mohou být návštěvníci zaskočeni množstvím dalších turistů, které může snižovat pohodu jejich zážitku v přírodě. Typickým příkladem je Sněžka, kde se již několik let hovoří o overturismu. Zpravidla nejvíce lidí na vrcholu bývá za pěkného počasí od 10 do 15 hodin. Podobně rozporuplné pocity mohou návštěvníci zažívat u pramene Labe, Pančavského a Mumlavského vodopádu, na cestě Česko-polského přátelství, nebo na vrcholu Černé hory. Pokud návštěvníci přijíždějí do přírody národního parku za klidem, pak doporučujeme věnovat více pozornosti plánování jejich výletů a snaze vyhnout se těmto hustě navštěvovaným lokalitám za okolností (pěkné slunné počasí, v čase zhruba od 10 do 15 hodin), které předurčují jejich vysokou návštěvnost.
Těm, kteří plánují turistikou v národním parku odpočívat od lidí, doporučujeme Tipy na výlety (https://www.krnap.cz/navstevnici/tipy-na-vylet), které jim pomohou objevit méně známá místa v horách. Případně mohou využít projekty Svazku měst a obcí Krkonoše jako například pro milovníky nostalgické železnice Pojizerský Pacifik, pro aktivní rodiny s dětmi Pohádkové Krkonoše, či pro aktivní turisty Opravdové Krkonoše apod. Podrobné informace najdete na oficiálním webu turistické oblasti https://krkonose.eu/.
Na závěr je správné si připomenout hlavní pravidla, která platí v Krkonošském národním parku. To hlavní – zákaz vstupu mimo značené cesty – se týká jen klidových území KRNAP. Těch je osm a zjednodušeně řečeno se jedná o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa. Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností. V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem – červeným pásovým značením na stojících stromech (horní pruh je kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční. Vidí-li návštěvník dva pruhy, je mimo klidové území, vidí-li jen jeden pruh, je v klidovém území a musí je neprodleně opustit) a smaltovanými cedulemi na sloupcích u cest procházejících daným územím. V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrchol Sněžky a Větrné sedlo u bývalé Obří boudy. Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách tam již sedmým rokem instalujeme ochranné sítě oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály.
Dalším pravidlem, které by mělo platit nejenom v národních parcích, ale všude v přírodě je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Hovoříme tedy o problematice pohozených či zapomenutých odpadků – plastových či kovových obalů od potravin, papírových či vlhčených ubrousků. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá čtyři týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let. V horách proto více než kde jinde platí, že co si s sebou do přírody přineseme, musíme také zase odnést.
Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje, kdo po národním parku může jezdit. Jsou to mj. složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území má svá jasně daná pravidla a postupy, jak o výjimku ze zákona žádat. Slabým místem jsou různé aplikace a navigace, zejména pak google maps, které mohou řidiče přivést do potíží. Řidiči jsou povinni respektovat dopravní značení (zákaz vjezdu) bez ohledu na to, co jim říká jejich navigace. Tématu dopravy se věnuje speciálně vytvořený rozcestník https://doprava.krnap.cz/.
Podobně je to s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu výslovně vyhrazena. Těchto cyklotras je dnes 461,5 km a bližší informace o možnostech cykloturistiky v KRNAP najdete zde: https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/. Stojí za to vyzdvihnout základní pravidla bezpečné jízdy (zejména z kopce) a nutnost ohleduplnosti k ostatním návštěvníkům. Dodržujte proto, prosíme, přiměřenou rychlost. Není totiž umění jet rychle, ale je uměním včas bezpečně zastavit a neohrozit ostatní ani sebe.
Návštěvníkům Krkonoš je třeba připomenout, že na celém území KRNAP je zakázáno létat s drony. Důvodem je rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů.
Češi patří k velkým milovníkům psů, a tak si je s sebou obvykle berou i na cesty do přírody, národní parky nevyjímaje. Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí „pouze“ povinnost mít psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem. Apelujeme na majitele psů, aby si uvědomili, že jsou i lidé, kteří ze psů mají strach. Zejména vůči dětem jsou pak rodiče velmi citliví. Ujištění majitele psa, že zrovna jeho pes je hodný, v takovém případě nefunguje. Problémem jsou psi také na pastvinách a v jejich blízkosti. Psa mějte v takovém případě vždy na vodítku. Vběhne-li do ohrady, je o problém postaráno.
Dalším nešvarem jsou na kamenných mořích či v korytech říček turisty budované kamenné pyramidy. V krkonošské tundře půda zamrzá – rozmrzá – zamrzá – rozmrzá… už přibližně dvacet tisíc let. Tím se tady (v Česku pouze v Krkonoších a Jeseníkách) kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, mohou lidé zničit za pár okamžiků. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu registrujeme v korytech krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije řada vodních živočichů (třeba larvy chrostíků), které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům domov.
Naše zkušenosti ukazují, že valná většina návštěvníků Krkonošského národního parku si váží zdejší cenné přírody. Přesto je při obrovské návštěvnosti jeho území i malé procento neukázněných návštěvníků velkým problémem. Rádi bychom proto na návštěvníky apelovali, aby se ve zdejší přírodě chovali jako hosté, s respektem k jejím obyvatelům. Jenom tak je možné, aby zdejší jedinečná příroda přežila.
