Sobota , 27. června 2026
Soutěž
  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Obec Bedřichov

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Matyáš Gál

  • 2026 06 25 Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

    Obec Bedřichov

Duhové putování za světem bytostí – Bedřichov představuje novou stezku pro děti

V Bedřichově se ve čtvrtek 25. června před informačním centrem slavnostně otevřela nová stezka pro děti, která vznikla na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, a zavede vás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem…

Pověsti z Bedřichova se tímto uzavírají v kruhu čtyř živlů.
Voda zašeptala modrý příběh odvážné dívky Bedřišky, která na Trništi vysvobodila zakletou duši rytíře Dornsta.

Země povolala lesní zvířátka a bytosti stromů v lese k vyprávění zeleného příběhu o jedli a lásce Jakuba se Štěpánkou.

Oheň nám červeným dechem zasyčel pověst o vzniku rubínového skla, za kterým stojí láska Petra a Leontýnky.

Vzduch dnes zastoupí lehký větřík, který nám sem přivál povídání o neviditelném světě. Zda je skutečný, posuďte sami. Pohodlně se usaďte třeba do křesla víly Izeríny a naslouchejte….

„Nová stezka nás provede méně známou částí Bedřichova, okolím rybníčků za Hotelem Jelínek, kde se zároveň v jednom místě potkává s Modrým i Červeným putováním. Duhové putování bychom také mohli nazvat takovou klidnou dvoukilometrovou procházkou pěkným zátiším Bedřichova, za doprovodu mnoha zajímavých dřevěných soch, s herními prvky a odpočinkovými místy po cestě,“ říká Renata Van Vleet z Bedřichovského informačního centra. Ani tentokrát děti nepřijdou o svůj pohádkový příběh na hrací kartě, doplňování tajenky a odměnu.

Stejně jako u předešlých třech stezek, tak i na Duhovém putování jsou v terénu místa pro zodpovězení otázek označena skleněnými kameny, tematicky v barvách duhy. „Tato místa jsou také srozumitelně vyznačena čísly v mapě na hrací kartě. Tajenka je rozdělena do dvou částí. Menší děti mají za úkol jednu z nich vybarvit, větší děti, stejně jako u předešlých stezek, luští tajenku,“ vysvětluje Renata Van Vleet. (Některé odpovědi v tajence Duhového putování budete znát pouze po projití Červeného a Zeleného putování, proto si ji nechte na konec).

Hrací karty i odměnu za vyluštěnou tajenku si můžeme vyzvednout v informačním centru v Bedřichově. „Tady budou začínat a končit vaše kroky, proto jsme před informačním centrem umístili schránku, kam můžete vhodit vzkazy a obrázky pro ochránkyni Jizerských hor, vílu Izerínu,“ sděluje Renata Van Vleet.

Pověst

Víte, kdo může za všechny dobré konce našich příběhů? A bez koho bychom se v našich horách vůbec neobešli? Je to celý tajemný svět skrytých bytostí – duchů lesa, bytostí stromů, víl a pomocníků. Jejich jizerskohorskou „královnou“ není nikdo jiný než víla Izerína…

Možná jste již poznali, že ten lidský svět se s tím neviditelným prolíná. Tak to bylo i s naší milou vílou.

Před dávnou dobou bývala spanilou dívkou, která se narodila kdesi v podhůří v rodině bohatého šlechtice. Otec ji nutil do sňatku bez lásky, proto si jednoho dne do ranečku sebrala své věno a utekla daleko do hor až pod samou horu Bukovec.

Bylo to v době, kdy si samotný kopec oblékl jarní hábit spletený ze zářivě zelených bukových lístků, louky pod ním se zahalily do žlutého závoje upolínů a bílá ranní mlha nad říčkou Jizerkou svou pavoučí lehkostí rozevřela náruč nečekané návštěvě. Dívka okouzlena tou krásou vytušila, že hezčího místa na světě není a rozhodla se zůstat. Své šperky odložila do tajemné jeskyně Bukovce a více se o ně nestarala. Voda je časem vyplavila a zvířátka roznesla po celých horách.

A tak se stalo, že se dívka vzdala pozemských pokladů a svou neutuchající péčí a láskou k přírodě se proměnila v nesmrtelnou vílu. Přijala jméno Izerína podle řeky Jizery – keltsky Isar, která ji sem přivedla, a oddala se úkolům hodné královny hor.

Jako mají tatínkové a maminky svá zaměstnání, víly je mají také. Jsou léčitelé a svými prstíky měří tep zemského života. Umí čistit vzduch, abychom se v přírodě cítili dobře, ochraňují nás před nepřízní počasí. Ty menší s průhlednými křidélky vážek a motýlů se starají o květiny a zvířátka. Ty větší z nich chodí navštěvovat a hrát si s malými dětmi, aby se nebály a nebylo jim smutno. Vodní víly chrání prameny, potůčky, řeky i jezera. Jiné nás provázejí, když ztratíme nějakou věc anebo cestu.

Víly mají práce až nad hlavu, a protože jí přibývá s neukázněnými návštěvníky, občas jim nezbývá nic jiného než povolat do služby své pomocníky.

Patří mezi ně třeba žáby. Žijí blízko země a vody, zůstávají v klidu na místě a když je to potřeba, dokážou do sebe vdechnout temný a těžký, pro nás neviditelný, mrak. Úplně se nafouknou jak balónek a pak ho svým zpěvem – kvákáním – postupně proměňují v čisté ovzduší. Chrání tak ostatní zvířátka, aby neonemocněla, a vodu, aby se nezkazila. Po takovém žabím koncertu máme druhý den pěkné počasí. Kdyby lidé temný mrak nevytvořili svým chováním, například kopnutím do houby, ubližováním pejskům a kočičkám, vyslovením ošklivého slova, odhozením plastové láhve v lese a podobnými nehezkými věcmi, možná bychom si užívali pěkných dní mnohem častěji.

Vážky jsou také stále připravené pomáhat s tím, co už žáby sami nemohou zvládnout. Na svých křídlech odnášejí do velkých výšek zbytky temného mraku a ve vzduchu zachycená, lidmi vyslovená, ošklivá slova. Tam je rychlým kmitáním svých křidélek a bzučením zcela rozpustí a přemění na dobrou náladu a radost. To je nám hned do zpěvu, usmíváme se na celý svět a ten se těší s námi.

Víly jsou rozpustilé uličnice, které si rády hrají. Uděláme jim velkou radost, když si s nimi projdeme kousek přírody, pozdravíme je i vše živé kolem a doplníme dnešní tajenku. Přivolat si je můžeme milým slovem, pěknou písničkou, hezkým dopisem nebo obrázkem. Když jim přinesete malý lesklý kamínek a pěkně jim poděkujete za jejich práci, určitě vás čeká odměna.

Mohou vyplnit přání nebo vykouzlit pěkně tvarovaný obláček na obloze jen pro vás. A ještě jeden dárek z Bedřichova budete mít. Kdykoli a kdekoli se objeví duha, bude to pozdravení od jizerskohorských bytostí, abyste na ně nezapomněli, mluvili o nich a dál jim pomáhali ochraňovat všeobjímající přírodu. A jak na to? To jediné, co se musíš naučit a žít, je…

Odpověď najdeš v tajence.

Duha je symbolem… štěstí, zdraví, naděje a jednoty.

Duhové barvy – žlutá, oranžová, červená, zelená, modrá, indigo, fialová – v sobě nesou… tajemství čísla sedm a schopnost společně vytvořit bílé světlo.

Duha může být…mostem k něčemu nadpřirozenému a výjimečnému a také klíčem ke štěstí.