Pohárové zklamání a hned na to derby, nepříjemná konstelace. Nakonec padly góly a kuriozně všechny tři vstřelili jablonečtí hráči, dva Slovanu, jeden do vlastní brány. Další kuriozita? Snad nejslušnější derby v historii, které zřejmě rozhodla červená karta libereckého nováčky Rýzka hned v úvodu.
FK Jablonec – FC Slovan Liberec 2:1 (1:0)
Trenéři Kozel a Kováč poslali na prosluněnou Střelnici tyto sestavy:
FK Jablonec: Mihelak – Cedidla, Tekijaški (C), Obinaja (36. Zorvan) – Čanturišvili, Sedláček (68. Souček), Nebyla, Polidar – Jawo (68. Puškáč), Chramosta (68. Malenšek), Alégué (83. Nykrín). Náhradníci: Hanuš – Okeke, Lavrinčík, Sobol, Pantalon. Trenér: Luboš Kozel.
FC Slovan Liberec: Koubek (C) – Rýzek, Mikula (85. Sychra), Masopust – Hodouš (46. Juliš), Stránský, Diakité, Icha – Špatenka (61. Lexa), Letenay (61. Mašek), Dulay (61. Soliu). Náhradníci: Sutr, Krajčírik – Rus, Edeh. Trenér: Radoslav Kováč.
Zatímco Jablonec vstoupil do zápasu v duchu tradice posledních zápasů – tudíž pochodově, Slovan do toho vlétl. Přesto první šanci měl Chramosta již v 8. minutě, ale na Koubka nevyzrál. V 15. vlétl do jablonecké obrany Letenay, naštěstí sám před Mihelakem netrefil síť ale rameno jabloneckého gólmana. Následný kontr jabloneckých zastavil debutující Rýzek stažením unikajícího Chramosty a viděl již v 15. červenou kartu. Přesilovku pak hrál Jablonec celý zbytek zápasu. Ve 29. zazlobil Dulay, přetlačil Obinayu ale naštěstí mířil vedle. Ve 38. minutě se Střelnice dočkala, nejprve Kozel stáhl ze hry beka Obinayu a do přesilovky nasadil Zorvana. Ten se mu odvděčil, když ve 38. po centrované ekvilibristice Polidara hlavou překonal Koubka a domácí šli do vedení 1:0. Ve 45.+3 mohl přijít pojišťovací gól, ale Polidar trefil jenom břevno.
Po změně stran šlo o pojišťovací gól. V 52. minutě k němu měl blízko Chramosta, ovšem Koubek míč do brány nepustil. V 57. našel Polidar v dobré pozici Chramostu, ale tomu se rána mezi tyče nevešla. V 70. vypálil propagační pecku Nebyla, ale Koubek byl jistý. A pak to přišlo. V 72. minutě Lexa centroval od postranní čáry, Mihelak s Vakhem se nedohodli a Vakho poslal ve skluzu míč k tyči do sítě – 1:1. Pro Liberec kuriozita, na bránu nevystřelil, góla dal. V 76. zase měli kliku domácí, Zorvanův centr se odrazil od tyče a 100 zápasů slavící Tekijaški hlavou vrátil míč do sítě na konečných 2:1. V 90+1 pohrdl potvrzením bodů Malenšek, šel od půlky sám na Koubka, ale trefil mu nohu … Závěrečný centr Liberce, na který vyrazil i gólman Koubek, fandové raději zavírali oči při vědomí nedáš-dostaneš. Nedostali, naštěstí.
Zápasová statistika:
Branky: 38. Zorvan (Polidar), 76. Tekijaški – 72. vlastní (Čanturišvili).
Karty: 44. Nebyla (JAB), 71. Souček (JAB), 90+4. Mihelak (JAB) – 15. Rýzek (LIB).
Držení míče: 69 % : 31 %. Střely na branku: 8:3. Střely mimo: 9:5. Rohy: 6:4. Ofsajdy: 2:1. Fauly: 14:6.
Rozhodčí: Opočenský – Kotalík, Ježek.
Zápas hodnotí trenér Kozel:
„Nebylo to pro nás jednoduché. Vzali jsme to dnešní utkání jako že jsme něco podělali a chtěli to napravit. Zase nebyli všichni úplně zdraví. Ale charakter našich fotbalistů je vynikající. Třeba pro Vakha to byla životní šance, jeho se to prohrané finále dotklo třeba pořádně. A stejně do toho dneska šel.“ Ani jeho ještě finálová prohra nepřestala mrzet. „Bude to dlouho ještě v každém z nás. Bohužel se to všechno sešlo takhle a my jsme to nakonec nevyužili. Nezvládli jsme rozhodující momenty. Je to zklamání. Ale když se budeme dívat na sezonu jako celek, byli jsme pátí a ve finále poháru. Nejde to hodnotit negativně. Pořád věříme, že to i tak bude na Evropu stačit.“
K vítěznému derby pak řekl: „Jsem spokojený, šlo dnes hlavně o výsledek. Po té ráně ve středu nebylo jednoduché se zmobilizovat. Byla to naše povinnost a test charakteru. Těm lidem jsme nedoručili očekávání a úspěch ve středu, tak jsme jim chtěli udělat radost alespoň částečně dnes. Hned v úvodu jsme byli strašně pasivní. Sedláčkovou přihrávkou využil Chram (Chramosta), přišlo vyloučení a to určilo ráz zápasu. Liberec čekal na protiútoky. Samovi (Obinayovi) to úplně nešlo. Věděli jsme, že Zorvi (Zorvan) tohle umí řešit. Udělali jsme to střídání, což se nám vyplatilo a šli jsme do vedení. Kdybychom byli v normální situaci dali bychom na 2:0. Místo toho jsme si ale vstřelili sami vyrovnávající gól. Teki (Tekijaški) to tam dotlačil a my to silou vůle urvali. Náš výkon měl plno hluchých míst, ale vítězství je pro nás dnes to nejdůležitější.“
Jablonec v létě čekají změny v kádru. „Budeme chtít do toho sáhnout. S některými hráči pod smlouvou se budeme chtít i rozloučit. Všechno to bude v nějaké symbióze. Půjde o omlazení kádru, protože patříme k těm starším v lize. Musíme omladit a zrychlit. Na přípravu se sejdeme 17. června, nejdříve ji absolvujeme v domácích podmínkách, pak vyrazíme do Rakouska. A pak uvidíme, čím vlastně budeme začínat, jestli ligou nebo předkolem Konferenční ligy.“
Bylo to poslední kolo, v tabulce o nic nešlo, tomu odpovídal průběh utkání. Nebyla to nuda, ale pomalé tempo vyhovovalo především domácím. Ti před zápasem popřáli Janu Hanušovi, ten si převzal sako pro hráče, vstupujícího s 300 starty do klubu legend. Paráda!
Skvěle rozjetá sezona končila rozpačitě, výkony byly rozpačité, mužstvo hodně zpomalilo, do práce se mu moc nechtělo a výsledky tomu odpovídaly. Dlouho se zdálo, že vše obětují poháru, kde vyřadili i Slávii, ale očekávané finále pořineslo jenom zklamání. Kozlovým hochům fotbal tak trochu odešel, odešla i v lize velmi ceněná jablonecká obrana, o ofenzívě ani nemluvě. Sřelnice konec ligy uvítala, všichni si odpočinou a teď půjde o to, co a jak udělat pro návrat úrovně, která dlouho byla skvělá. Sezonu nelze hodnoti jako neúspěch, malý Jablonec se umístil mezi velikány, i ta Evropa s přispěním štěstí v neštěstí jiného může na Střelnici zavítat. Teď si vychutnáme fotbalové mistrovství světa a někdy uprostřed léta s jabloneckým fotbalem ahoj!
Naše Jablonecko Regionální zpravodajství